Když slyšíte slovo kontakt – co si představíte? Já vidím dvě osoby sedící proti sobě, které se dotýkají rukama. Cítím dotyk na předloktí, mám pocit, že mě někdo objímá pažemi. Vidím oči druhého a mám v sobě příjemný pocit z toho, že jsme spolu. Vítejte při čtení první podzimní nenásilné výzvy věnované nejen komunikaci.

V rámci pravidelné skupiny nenásilné komunikace se podrobněji díváme na to, jakou míru stresu daný člověk v danou chvíli prožíval. Býváváme překvapení. Míra stresu je většinou mnohem větší, než si myslíme. A ta má přímý vliv na to, jakým způsobem komunikujeme, čeho jsme vyloženě v komunikaci schopni.

Napojení na naše hranice má velký vliv na komunikaci. Jste v kontaktu se svými hranicemi? Cítíte je, nebo si spíš myslíte, kde jsou? A jaké je to je jasně komunikovat? Pojďme se společně dotýkat dalšího tématu, které s komunikací úzce souvisí.

Vyznat se v tom, na čem nám záleží, co opravdu potřebujeme, je součástí poznávání sebe, toho, kým opravdu jsme. Kdo jsme? Vyznáme se v sobě? A co ze sebe vlastně komunikujeme druhým?

Empatie je volba. Empatie je akce. Empatie je naše lidská přirozenost. Jak to vím? Vidím to kolem sebe. Když se lidé dostanou více k sobě, svému Já, jsou přirozeně empatičtí. Empatie je tak něco, co můžeme druhému dát jako dar. Když ji máme. O empatii a empatickém naslouchání v dalším díle nenásilných výzev 2025.

Posledním zastavením v letošním prozkoumání témat spojených s komunikací je konflikt. Protože konflikt je výzva!