Co kontakt podporuje

To, co vytvoření kontaktu, jako podmínky jakékoli úspěšné a vyživující komunikace napomáhá, je vzdálenost, oční kontakt, vnímání druhého jako bezpečného, naše naladění a podobně.
 
Uvědomte si, co potřebujete vnímat a jak se potřebujete sami cítit, abyste byli schopní kontakt navázat? Můžete si při tomto cvičení vzpomenout na situaci, kdy se vám kontakt utvořit podařilo – díky čemu? Zkuste být faktiční a popisní. Do svých úvah zahrňte také kontext (místo, čas, okolnosti, uspořádání).

Dejte prostor vašim myšlenkám a vzpomínkám:

 

 

 

 

 

Věřím, že největší dar, jaký si umím představit od kohokoli dostat, je, když mě vidí, když mě slyší, když mi rozumí a když se mě dotýká. Nějvětší dar, jaký můžu dát já, je, vidět, slyšet, rozumět a dotýkat se jiného člověka. Když se toto uděje, cítím, že vznikl KONTAKT.

"Utvoření kontaktu" z knihy Virginie Satirové Making contact, a IVS v SR 2001

 

 

 

 

 

 

 

"Jak prožívám kontakt?"

Toto cvičení můžete využít pro rozšíření vašeho vnímání a prožívání, prohloubení kontaktu se sebou, posílení vaší sebeúcty. Cvičení můžete provádět sami nebo ve dvojici. Pohodlně se posaďte tak, abyste cítili oporu, můžete si zavřít oči.

1) Přeneste pozornost k vašemu tělu a tělesným vjemům. Čeho si všímáte ve svém těle, když myslíte na kontakt jako zdroj? Uvědomte si, co se na úrovni těla děje, můžete si napsat poznámky, nebo se o vaše vnímání podělit s druhým ve dvojici.
 
2) Nyní se přesuňte k tomu, co se vám vybaví, když se spojíte s kontaktem jako zdrojem. Všimnete si nějakých obrazů, barev, vzpomínek? Zavnímáte nějaké zvuky, slova, vůně?
 
3) Možná máte s kontaktem spojený nějaký pohyb nebo chování? Co to je?
 
4) Objeví se vám také nějaký pocit?
 
5) Nakonec se podívejte na význam, který se vám objevuje v souvislosti s kontaktem jako zdrojem.
 
Až budete připravení, otevřete si oči, rozhlédněte se okolo sebe, případně, pokud vám to bude příjemné, navažte oční kontakt s druhým člověkem. Ve dvojici můžete sdílet, jaké pro vás cvičení bylo, co jste si uvědomili a co si z něj chcete pro sebe odnést.

Co kontaktu brání, co napojení ztěžuje

Být v kontaktu, který nás vyživuje a který vnímáme jako zdroj, je naše savčí potřeba. Bez kontaktu můžeme umřít anebo velmi strádat. Podle různých studií má lidský kontakt a sociální zapojení vliv na naše fyzické zdraví, délku života i udržení zdravé a fungující inteligence (sociální interakce je pro náš mozek něco jako řešení rébusu). To je jen stručná poznámka z knihy P. Levina, z kapitoly, kde se více věnuje polyvagální teorii S.Porgese a tomu, jak funguje náš nervový systém (Němé zpovědi, P.Levine, Maitrea).

 

Zamysleme se tedy nad tím, co kontaktu a sociálnímu zapojení brání ve 3 oblastech: já, ty, kontext.

Co mi brání, abych s druhým člověk navázal kontakt, případně mi navázání kontaktu nebo jeho udržení stěžuje na mé straně? (Možná vás napadne, že jde o vzpomínku na minulé události, význam, který o druhém máte, nějaká vaše pravidla.)
 
…

Pojďme k druhému člověku – co mé oči, uši, pokožka, nos, zkrátka tělo vnímá jako překážku tomu, abych šla s druhým do kontaktu, případně – co jej na straně druhého ruší a hatí – je to nějaké konkrétní chování?

…

A nakonec – jaké kontextové podmínky kontakt neumožňují, případně jej ztěžují (vzdálenost, hlučnost, …):

…

Možná jste si během tohoto zamyšlení uvědomili něco ze svého života – jak to nyní máte se svým partnerem, dětmi, vyvážením práce, volného času a povinností apod. Kolik času trávíte plným kontaktem a kolik se jej děje nepřímo pomocí sms, emailů a komentů na sociálních sítích? Pokud byste měli chuť něco ze svých úvah s druhým člověkem nebo si vytvořit váš vlastní plán změn, které by do vašeho života přinesly více opravdového, autentického kontaktu, jděte do toho:-)

Stres

a jeho vliv na komunikaci
Jedna z věcí, kterou může většina z nás začít dělat pro lepší a plnější kontakt a komunikaci hned teď, je napojení na sebe a „checking“ úrovně stresu.
 
Pokud vím, že se na stresové škále právě teď nacházím někde na úrovni 4-7, vím, že sice budu schopná komunikovat, ale bude to provázené silnějšími pocity, strategiemi přežití (útok, útěk), obviňováním nebo usmiřováním, menší kapacitou ustát pocity druhého člověka i nižší mentální kapacitou (včetně snížené schopnosti soustředit se, slyšet druhého, obecně vnímat). Naše vnímání bude zrychlené a spíše budeme nastavení na akci, než na plnější konverzaci. Dovedete si vzpomenout na to, jak se vám v poslední době komunikovalo, když jste byli na stresové škále 4-7? Co jste říkali, jak jste zněli, jak to ovlivnilo (v dobrém i špatném) komunikaci?
 
Pokud vím, že jsem na stresové škále 8 a víc, bude pro mě téměř nemožné do kontaktu jít. Tak to prostě jako lidé máme. Spíše se uzavíráme, těžko se nám mluví, někdy to skoro ani nejde. Možná pro nás ale druzí, nebo my sami, můžeme něco udělat, abychom z toho stavu vyšli.
 
Když se pohybuji na stresové škále mezi 1-4, většinou cítím klid, mám kapacitu naslouchat, chuť být s druhými, dopřát si plnější kontakt. Je to naše přirozenost a touha. Jaké je navazování kontaktu nebo komunikace v takovém momentu?
 
Pravidelná péče o nás a případně odborná péče o naše vnitřní zranění nám může pomoci umět se na škále 1-10 pohybovat bez toho, abychom se zasekli v nehybnosti (i příliš dlouhý klid by se mohl zvrátit v nudu).
Najděte si partnera do dvojice, nebo se sami pohodlně posaďte a dopřejte si čas zamyslet se nad tím, co vám pomáhá nadobýt vnitřního klidu, pohody, energie a relaxace, ať už se na stresové škále nacházíte kdekoli.
(*Pokud objevíte, že pro seberegulaci využíváte nezdravé způsoby jako jsou sledování porna, gambling, kouření, alkohol a jiné drogy, sebepoškozování apod., uznejte je jako strategie zvládání a najděte pro sebe způsob, jak do svého života dostat více zdravých, nerizikových způsobů.)

 

 

 

 

 

doporučená literatura:-)